Milena Bartlová a Jan Wollner, pedagogové Katedry teorie a dějin umění UMPRUM, obdrželi ceny udělované Uměleckohistorickou společností. Milena Bartlová získala Cenu UHS za celoživotní přínos dějinám umění. V laudatiu vyzdvihl Tomáš Pospiszyl její odbornou erudici, zásluhy o rozvoj disciplíny i veřejné působení, jímž dlouhodobě potvrzuje význam historiků a historiček umění v současné společnosti. Dalšího ocenění se dostalo také Janu Wollnerovi, který získal Cenu Josefa Krásy za publikaci Bratři Núñezové. Studie z globálních dějin umění. Knihu vydalo v roce 2025 Nakladatelství UMPRUM jako jeden z výsledků projektu Místa tvořivosti, Uměleckoprůmyslové vzdělávání mezi lety 1850 a 2000.
Milena Bartlová (*1958) patří mezi nejvýraznější představitelky dějin umění. Významně přispěla k samotnému formování oboru, v roce 1992 spoluzakládala Uměleckohistorickou společnost, postupně působila mimo jiné v Národní galerii Praha, Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, na Pedagogické fakultě UK, Masarykově univerzitě v Brně, Humboldt Universität v Berlíně a od roku 2011 je spojena s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze. Tomáš Pospiszyl v proneseném laudatiu charakterizoval její vědeckou trajektorii jako zkušenost medievalistky, která čím dál tím více žije v současnosti. Zatímco v nultých letech publikovala zásadní knihy zaměřené na středověké umění (Poctivé obrazy: deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400–1460 a Skutečná přítomnost: středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou, Argo 2001 a 2012), v současné době se soustřeďuje především na dějiny samotného oboru (např. Dějiny dějin umění 1 a Dějiny dějin umění 2, UMPRUM 2020, 2025) a kritickému promýšlení vztahu umění a společnosti (např. Budování státu, UMPRUM 2015). Zájem o současnost se v případně Mileny Bartlové projevuje především intenzivní popularizační činností, zejména na stránkách Art+Antiques, artalk.info nebo ve spolupráci s Českým rozhlasem, a společenskou angažovaností.
Laureátem Ceny Josefa Krásy pro mladé badatele se stal Jan Wollner (*1986) za knihu Bratři Núñezové, kterou v loňském roce vydala Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Publikace představuje originální příspěvek ke globálním dějinám umění. Popisuje společnou studijní zkušenost chilských bratrů Guillerma a Sergia na pražské UMPRUM a následné rozdílné kariéry, které byly výrazně podmíněny politickým děním v bipolárně rozděleném světě. V laudatiu Lada Hubatová-Vacková vyzvedla hloubavost, originalitu a nesmlouvavost Wollnerových textů, mezi nimiž uvedla především jeho disertační práci o experimentech v architektuře a kapitoly v monografii Jindřich Chalupecký. Texty a kontexty kritika umění (AVU 2023).
V rámci odpoledního odborného programu zasedání Uměleckohistorické společnosti se přítomní usnesli na nepřijatelnosti novely Stavebního a památkového zákona, kterou v současné době projednává Poslanecká sněmovna. Alarmující je ignorování památkové péče v rámci stavebního řízení, zkrácené lhůty a absence hlasu odborníků. Výsledkem nebude dostupnější bydlení, ale především zničení zachovaných hodnot. Za šokující přítomní považují i to, jak chaoticky a nepřehledně projednávání návrhu probíhá, nejasnost autorství změn a nedomýšlení důsledků razantních změn.
