13. 2. 2026 – 3. 4. 2026
Galerie Českého centra Tokio, 2-16-14 Hiroo, Shibuya-ku, Tokio
Ateliér textilu UMPRUM představuje projekt Common Ground zaměřený na zpracování rouna českých ovcí v Japonsku. Po jeho úspěšném představení na loňském festivalu FUJI TEXTILE WEEK 2025 ve městě Fudžijošida v prefektuře Jamanaši se díla českých studentek a studentů přesunuly do galerie Českého centra Tokio.
Projekt „Common Ground“ vznikl v rámci výuky zaměřené na nový pohled na vlněný průmysl v Česku. Tuzemský chov ovcí se soustředí především na masná plemena, která dávají hrubou vlnu s malým komerčním využitím. Protože toto rouno je často vnímáno spíše jako odpad než jako cenná surovina, studující UMPRUM se snažili upozornit na možnosti jejího dalšího využití. Prozkoumávali její expresivní a tvůrčí možnosti. Nepokoušeli se vlně vnucovat tvar, ale naslouchali jí. Jde o experiment v opuštění kontroly a v otevření prostoru pro samotný materiál. Díky tomu se ukázaly cesty, že i rouno českých ovcí má nezastupitelnou hodnotu.
Dominantou expozice v Českém centru Tokio je velkoformátová vlněná tapiserie „Je horko a v té zahradě je stín a chládek“ o rozměrech 3 x 5 metrů, která vznikala jako kolektivní dílo studujících ateliéru. Zhmotňuje rozličné úrovně vztahů, vzájemností a společného bytí mezi studujícími a jejich tvorbu. Vlna se stala transformačním prostředkem – aktivním spoluúčastníkem procesu – od subjektivního ke kolektivnímu, a to po formální i psychologické stránce. Tapiserie tak mění svůj význam z obrazu do performativní a imerzivní podoby – hmotné i neviditelné – spojující mysli, těla, pohyby, jehly a materiál.
Dále jsou zde zastoupeny vybrané práce společného projektu Ateliéru textilu a Ateliéru K.O.V. „Vlna“. Zmínit můžeme „Zúrodni svůj mikrobiom“ Elišky Gogolové a Báry Tetaurové, který pracuje s využitím půdních bakterií. Prostřednictvím speciálního obleku z odpadní vlny je možné využívat přínos mikroorganismů na lidské tělo. Projekt Dity Koubek a Daniely Rychlé „Čechrání vlny“ se nechal inspirovat kooperativní historickou technikou určenou k čištění a rozvolnění vlny. Takto upravená vlna byla obarvena přírodními barvivy a zpracována do tapiserie s vysokým vlasem. Autorky nesledovaly jen starobylé postupy, ale také aspekty společné práce. „Fashion and Fetish“ Zuzany Kotrbové a Doriana Komárků vnímá vlnu jako smyslový zážitek, jako možný fetiš i nástroj k vytvoření bezpečného prostředí. Tuto myšlenku ztvárnili do růžové vlněné mozaiky sestavené z reliéfních dlaždic s výjevem inspirovaným „Snídaní v trávě“ a skupinou Woolies. Projekt Simony Svitkové a Jana Petrů „Health and Body“ využívá metodu plstění a výhody, které takto upravený materiál přináší. Prostřednictvím této techniky vytvořili sérii objektů, které kromě estetické hodnoty mají funkci tepelné, akustické i smyslové izolace.
Přínosem celého projektu je hledání cest, jak využít materiál, jehož budoucnost je nejistá, zdůraznit jeho pozoruhodné vlastnosti a podtrhnout hodnoty, které považujeme za hodné zachování a pěstování. Jde zejména o lidský přínos, paměť, hodnotu, vzácnost, význam, pomalost, postupný pokrok, ukotvenost a povědomí o zdrojích. Tato iniciativa vytváří nové styčné body mezi vzdělávacím prostředím a regionálním průmyslem. Název „Common Ground“ vyjadřuje snahu rozvíjet vztahy, které vznikají prostřednictvím společné tvorby.
