Že znalost minulosti a poučení z historie je pro další vývoj stěžejní, ví snad každý. Jak však mohou historické artefakty inspirovat a obohatit současnou tvorbu, si mohli v akademickém roce 2024/2025 vyzkoušet studující Ateliéru textilu a Ateliéru módní tvorby UMPRUM. Pod záštitou UMlab – kreativní laboratoře UMPRUM a ve spolupráci s organizací House of Lobkowicz, která zastřešuje aktivity roudnické větve rodu Lobkowiczů, vznikly dva autorské projekty inspirované Lobkowiczkými sbírkami – série rukavic a oděvní kolekce.
Studující obou ateliérů měli jedinečnou možnost bádat v rozsáhlých Lobkowiczkých sbírkách, a to včetně částí běžně nepřístupných veřejnosti. Studium artefaktů, pokrývajících téměř sedm set let evropských dějin, jim nabídlo hlubší pohled do vývoje středoevropské materiální kultury, každodenního života i estetických hodnot dynastie. Zároveň jim umožnilo konfrontovat historické inspirace se současnými technologiemi a inovativními přístupy k řemeslu.
Záměrem projektu bylo aktualizovat a reinterpretovat minulost – přenést zapomenuté či opomíjené textilní a uměleckořemeslné techniky do současného kontextu. Studující zkoumali vztahy mezi tradicí a inovací, mezi precizním ručním zpracováním a možnostmi moderních technologií, a přetvářeli je do autorských děl reflektujících dnešní dobu.
Ateliér textilu vedený Lindou Kaplanovou a Martinem Pondělíčkem zvolil jako médium vyjádření rukavice – předmět, který byl v minulosti symbolem společenského statusu a dnes nese široké funkční i estetické využití. V kolekci se prolíná tradice s inovacemi, historie s osobními příběhy a řemeslo s experimentem. Rukavice se staly nositelem příběhů – od života rodiny Lobkowiczů přes téma postavení žen až po reflexi zbraní či samotných sbírek.
Studující Ateliéru textilu se v rámci tématu Věčnost současnosti nedrželi jen klasického rukavičkářského řemesla, ale využívali různorodé technologie – tradiční rukodělné i moderní strojové. „Díky rozličným tématům inspirovaným osudy rodiny zde byly oživeny ruční techniky jako paličkovaná krajka, devoré, výšivka s flitry a skleněnými perličkami, patchwork, práce s kůží, pletení a háčkování, které studující v současnosti nadále rozvíjí. Experimentovali také s digitální výšivkou, která byla dekorativním i funkčním prvkem“, říkají ke zpracování tématu Linda Kaplanová s Martinem Pondělíčkem.
Ateliér módní tvorby, pod vedením Mira Saba, Moniky Krobové a Terezy Rosalie Kladošové, vytvořil oděvní kolekce inspirované umělecko-historickými předměty ze sbírek rodu Lobkowiczů. Mimo to jim byly představeny unikátní kusy týkajících se módy. Studující čerpali inspiraci z vizuálních motivů, ikonografie i řemeslného zpracování historických oděvů. V jejich autorských kolekcích ready-to-wear a demi-couture se promítají témata vývoje notového zápisu, objevování exotických krajin, heraldiky či Řádu zlatého rouna. Rezonují i hlubší otázky – vztah k historickému dědictví, svobodě a identitě, postavení ženy ve společnosti nebo pomíjivost krásy.
„Od samotného začátku jsme naše studenty a studentky vybízeli ke zkoumání tradičních, v oděvním designu používaných technik a jejich renesanci v kontextu 21. století. Věřím, že práce s inovacemi, ke kterým sami v inspiraci minulostí dospěli, bude i nadále provázet jejich tvorbu“, shrnuje přínos vedoucí Ateliéru módní tvorby Miro Sabo.
„Spolupráce s UMPRUM při příležitosti 140. výročí školy byla pro Lobkowiczké sbírky přirozená – téma „Věčnost současnosti“ přesně vystihuje naše poslání uvádět sedm století umění do živého dialogu s dneškem. Setkání ateliérů Módní tvorby a Textilu s originály ze sbírek umožnilo studentům znovuobjevovat dávnou historii, mýtus, hodnotu lidského umu a řemesla a přetavit je do současné podoby v duchu neocraft přístupu, tedy jako novou interpretaci časem prověřených řemeslných technik. Výsledkem jsou návrhy, které ctí tradici, inovují vybrané textilní techniky a dokazují, že nadčasové příběhy mohou inspirovat relevantní tvorbu pro současnou společnost“, zhodnotila spolupráci Dita Baker, ředitelka Správy Lobkowiczkých sbírek.
Kolekce obou ateliérů nejsou pouze ukázkou precizního řemesla a promyšleného konceptu, ale především osobitým pohledem nejmladší generace tvůrců na možnosti, jak aktualizovat historii, tradici a umělecké dědictví v současném světě.
