Ikony a proměny bydlení

Studentské projekty

Kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě v Praze

Matouš Dejmek - Městská hala

Zásahem se snažím o podnícení rozvoje městské části a zdejší farní komunity. Vkládám multifunkční sál - halu dotvářející význam místa. Navazuji na nedokončenou východozápadní osu kostela. Portálovým jeřábem naznačuji siluetu chrámu. Omezuji dotyk v přízemí. Nádvoří zachovávám volné. Nebourám, ale přesouvám. Zavěšená hala se přibližuje k lidem. Po vyzvednutí k nebi ponechává průchodnost a charakter parteru.

Lujza Lehocká - Cirkulárna tržnice

Jakub Zeman - Housing First

Na místě, kde Karel IV. plánoval největší pražský kostel Panny Marie Sněžné, ze kterého se realizovalo jen impozantní kněžiště, je navrhována výstavba osmnácti věží vzájemně propojených lávkami. Ve věžích je umístěno 288 minimálních bytových jednotek. Tyto bytové jednotky jsou určeny pro lidi bez domova, kteří mají zájem odrazit se od pomyslného spoleřenského dna. Tímto návrhem se pak vlastně ,,skutečně" odrazí, a to do útočiště postaveného vysoko nad městem. Zázemí pro další pomoc je pak umístěno do farní budovy - bývalé školy. Výrazná hmota stavby vychází z původně zamýšlené půdorysné a výškové stopy původního stavebního záměru. Všech 18 věží vyrůstá z míst, kde původně měly stát pilíře hlavní lodi kostela Panny Marie Sněžné a výškově doplňuje vybudované gotické kněžiště do původně zamýšleného objemu.

Bývalý Voršilský klášter v Kutné Hoře

Filip Janík - Detský domov

Mariia Khositashvili - Komunitní dům

Kuks

Eliška Bártová - Kukský hřibov

Kukský hřbitov je místem mnoha vzpomínek. Byl založen již se samotným hospitálem roku 1716. František Antonín Špork zde původně nechal vybudovat také skromnou hřbitovní kapli, jež se však do dnešní podoby nedochovala.

V 60. letech hřbitov nedopatřením nebyl zapsán ani ve vlastnictví obce, ani hospitálu. Hřbitov se stal místem nikoho, neprobíhala zde žádná údržba, hřbitov chátral. Roku 2010 se hřbitov stal oficiálně součástí majetku někdejšího hospitálu. Tehdy také začaly snahy o jeho postupnou obnovu.

Kaple, jež byla původně situovaná ve středu hřbitova, zde nebyla umístěna náhodou. Byla součástí komplexní barokní kompozice celého areálu. Nacházela se přímo na hlavní ose, jež protíná hospitál i někdejší lázně na druhém labském břehu.

Ve svém klauzurním projektu se věnuji doplnění plánované barokní kompozice Kuksu. Doplňuji ikonu o chybějící těžiště. Poslední místo zastavení na cestě životem i hospitálem. Navrhuji smuteční síň ke soukromé pietě. Teplé tóny dřeva, tlumené světlo a otevřenost do lipového háje poskytuje truchlícím vřelé prostředí pro poslední rozloučení. Volná dispozice a posuvné stěny zároveň umožňují variabilní rozmístění katafalku s rakví i míst k sezení. Po skončení obřadu mohou pozůstalí využít zastřešeného prostoru za síní pro soukromou meditaci či pro popovídání si s přítelem.

Matěj Peterka - Chill and Die

V návratu na cestu mezi dvěma břehy, životem a smrtí, se uchyluji na břeh živých, kde kultivuji pramen, obnovuji lázně a zakládám hospic. Do šestset hektarů rozlehlého barokního komplexu přivádím spoluobyvatele, jejichž cesta se v posledních dnech ubírá nevyhnutelným směrem. Otevírám náruč, loučím se, vážím ctnosti a neřesti života. Na začátek pomyslné linky mezi hřbitovem - kaplí - lázněmi však přivádím i hosty toužící po léčebné očistě, poutníky hledající úkryt před deštěm. Celý komplex plánuji z materiálů, které může darovat rozloha areálu. Jako ikonu nepřebírám samotnou architekturu, ale příběh, který stál za vznikem místního světa. Vztah k radostem života i příchodu smrti. Umíme v dnešní době odcházet? A umíme se loučit?

Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách

Glib Sydorenko - Poutní kostel v Křtinách

Poutní kostel v Křtinách byl pro poutníky zvláště významným cílem a každoročně přitahoval tisíce návštěvníků. Kostel byl navržen se symetrickým uspořádáním, kdy pravý ambit, měl být tzv. ambitem duchovním a levý měl být tzv. ambit světský. Dle tradice si mohli poutnici v těchto prostorech odpočinout a bylo jím vyhrazeno jedno jídlo denně. Zatímco poutní aktivita postupem času poklesla, oblast Moravského krasu je stále navštěvována mnoha turisty. V tomto projektu si tedy kladu za cíl oživit tuto tradici tím, že na farním pozemku poskytnu prostor pro odpočinek novodobým poutníkům.

Hana Turnovská - Poutní centrum Křtiny

Projekt, doplňující kostel o vertikály letní scény a poutnické útulny, reaguje kromě Santiniho mystiky i na neutěšenou situaci ve vesnici - jako majáčky se zde tyčí dvě věže, doplňující dvojici již existující. Pomáhám najít místa pro život, obklopit monument. Zábavou, komunitou i rozjímáním. Nová materialita odkazuje na minulost dávnější než baroko, na vnitřnosti, co mají společné kostel i stodola.

Jsem ještě v kostele, nebo již ve vesnici?

A stojí tu již stovky let, nebo jen na pár týdnů?

Nezbývá, než se vydat hledat.

Obchodní dům Centrum v Brně

Adam Kocík - Depozitář Národního divadla Brno

Albert Machek - Sál nad Brnem

Studovna a multifunkční sál stojící na soklu starého obchodního centra. Nové nad starým. Funkční nad nefunkčním.

Adéla Vavříková - Manifest dekonstrukce

V rámci svého projektu se snažím snoubit dva fenomény – přebírám zadanou ikonu brněnského obchodního domu, která byla v 30. letech považována za devízu města – chlouba výškovou budovou, symbol bohatství, pokroku, průmyslové výroby nové doby. Snažím se ji aktualizovat skrzeva současné principy – přetavit zeitgeist kapitalismu první poloviny dvacátého století do dnešních dnů. Nedokončuji projekt, nýbrž jeho vize. Zkoumám otázku, co vše je třeba chránit na budově, jež státu kulturní památky ztratila a brněnská pobočka NPÚ o její ochranu již usilovat nehodlá. Má smysl se vracet k horizontální fasádě či již nastal čas, kdy bychom měli chránit boletické panely; stavební systém, který kvůli nálepce socialistické a strachu ze škodlivých látek mizí závratnou rychlostí? Hledám záchytné struktury, které zmírňují škody nedokonalých systémů. Nedokonalost je lidská a všudypřítomná – systémy nemusí být dokonalé, ale musí být dostatečně adaptabilní či připravené své nedokonalosti řešit. Závěrem práce je sepsání manifestu dekonstrukce, jenž kriticky reaguje na řešenou problematiku a nachází východisko skrze nový postoj k památkově chráněné i nechráněné architektuře, přetavuje proces demolice k omlazování prvků a stavebních materiálů a zdůrazňuje principy sociální ekonomiky.

Tyršův dům v Praze

Jakub Slamka - Palác ducha v areálu Tyršova domu v Praze

Projekt se snaží hledat řešení, kterým by byla do areálu navrácena aktuální a potřebám lidí odpovídající funkce. Tou je psychoterapeutická klinika. Patří k ní i park, který v sobě zahnuje různá sportoviště, včetně běžeckého oblouku. Řešení se snaží posílit pozici Michnova paláce a vytvořit z areálu příjemné prostředí k trávení volného času

Zadání pro studenty 1. ročníku - Proměny bydlení

Co ovlivňuje současnou podoby našeho bydlení a jeho proměny v průběhu historie, zejména ve 20. a 21. století? V čem všem je možné bydlet? Jaký potenciál mají přestavby a znovuvyužívání domů. V semestru jsme se tématu věnovali formou čtyř úloh.

1/ Fanzin o přelomových a významných projektech bydlení ve 20. a 21. století

2/ Proměna 

Vyberte si prázdný/nevyužitý dům, který sloužil jinému účelu, než bydlení a navrhněte jeho proměnu a to primárně na bydlení.

3/ Elementární bydlení

Navrhněte minimální byt, malý dům nebo chatu pro fiktivní nebo reálnou osobu. Vystihněte potřeby, sestavte zadání. Využijte zdánlivě neužitečná, odpadní místa.

4/ Bydlení v centru Prahy v ulici Na Perštýně

Navrhněte obytný dům s hybridní typologií: bydlení a veřejná funkce, kultura, vzdělávání, sport.

Studentské projekty

1/ Fanzin: pro mě? na!

Ve společném fanzinu jsme se zabývali proměnami bydlení v průběhu dvacátého a jednadvacátého století. Inspirací nám byl nespočet přelomových projektů právě z tohoto období. Jednotlivé články i celkový koncept a vizuál byly ovlivněny našimi rozdílnými původy i místy, kde bydlíme a proměnami toho všeho.

Vít Gregora

2/ Konverze barokní vodárenské věže

Návrh přestavby staré vodárenské věže v centru Mladé Boleslavi na vertikální komunitní bydlení a drobný veřejný prostor.

3/ Nejvyšší pan železničář, aneb stavědlo a drezína pro tak trochu nerudného pána

Nad kolejí u hlaváku ční nad trakcí stavědlo–domeček a pod ním odstavená drezína. Na terase nahoře stojí malý kulatý pán v modrém, krmící holuby a frflaje si pod knírem.

4/ Jugendmusikklub Perštýn

Bydlení a mládežnický hudební klub v proluce v centru Prahy. Květináč, z něhož se ozývá někdy i lahodná hudba a strom tyčící se nad spletité uličky Starého Města.

Barbora Hnyková

2/ Proměna

Holešovické silo a různé členění jeho válců umožňuje vytvořit několik odlišných bytových jednotek. Zároveň na čtyřech nohách vzniká společné zázemí v měkkém obalu, jako kontrast oproti soukromému bydlení schovanému v pevnému betonu.

3/ Elementární bydlení

Hausbót pro vodníka, správce libeňské Vltavy. Na palubě opuštěného nákladního člunu úřaduje i odpočívá. Půl lodi zabírá zahrada, vodníkova vášeň, které se tak konečně může věnovat, aniž by vstupoval na zapovězenou suchou zem.

4/ Bydlení v centru Prahy v ulici Na Perštýně

Na úzkém a klikatém prostoru je spousta místa, které je zastíněné okolními domy – toho využívá lezecká stěna, která se zároveň popíná po celé výšce sousedního domu. Ve dne využívá přirozené světlo procházející prosklenými chodbami, v noci naopak září směrem ven.

Barbora Kurková

2/ Planetární bydlení

Prostor nevyužité koule planetária dnes slouží jako bydlení pro nadšence do zavařování.

3/ Fláje

V hrázi mně blízké flájské přehrady nalezl útočiště její správce Goran.

4/ Centrum pro mládež a bytový dům Na Perštýně

Pavlačový dům nabízí útočiště dětem a mládeži, které oživují dění uvnitř něj. Doplňuje tak do centra komunitní prostor a zároveň vytváří nové místo pro bydlení.

Jakub Slamka - Azylový dům na Perštýně

Řešení problematické parcely vyústilo do návrhu Azylového domu, který propojuje ulici s vedlejším vnitroblokem a svou tvarovou kompozicí zkoumá možnosti zastavění pozemku. Funkce azylového domu má odkazovat na Milíčův pražský Jeruzalém, který sloužil jako útočiště pro lidi v nouzi.