Na okraji Olomouce a Proměny bydlení

Studenti se věnovali krajině v širších souvislostech, tématu památkové péče i konkrétním lokalitám a problémům. 

Vít Gregora a Barbora Kurková se v projektu „Nová Morava pod Olomoucí“ věnují budoucí podobě řeky Moravy jižně od Olomouce, jejímu zpřístupnění a napojení na sousední vesnice, síť cyklostezek a turistických cest. Počítají s Moravou meandrující a navrhují rozšíření lužních lesů doplněné drobnými zásahy a objekty podporující život podél řeky. 

Krištof Krebs připravil „Putovníček“, průvodce po místech na okraji města. Tam, kde bychom už nic nehledali, se skrývají boží muka, posedy, solární elektrárny, pomníky, památníky. Krištofovým záměrem je probudit nadšení pro znovunalézání ztracené krajiny.

Eliška Bártová ve své video eseji „Na okraji“ přináší poetický pohled na olomoucké předměstí/periferie plné dálnic a zemědělské výroby a inspiruje nás k přijetí skutečnosti ve své jedinečné i drsné kráse.

Experimentální památkové péči a spekulaci nad památkovou ochranou se věnuje animace Barbory Hnykové s názvem „Cihly“. Aktuální stav fortového opevnění mapuje Jakub Slamka ve své práci „Po stopách ztracených fortů“, budoucnost vidí v propojení fortů cyklostezkou a propsání již neexistujících fortů do krajiny formou landartových zásahů.

Konkrétním místům v Olomouci se věnují Petr Čekal a Eduard Kušnír. Eduard hledá ve svém projektu „Neředínská pevnost“ alternativu k navrženému developmnetu na lukrativní parcele v blízkosti První mírové prachárny. Dotýká se tématu městské divočiny. Petr si v projektu „Zakázané město“ vybírá více zásahů spojených s plánovanou stavbou silničního obchvatu na východě Olomouce. Řeší místa a momenty, které se zdají pod rozlišovací schopnost dopravního inženýrství, ale pro místní obyvatele mají rozhodující význam.

Projekty

Eliška Bártová - Na okraji

Krajina Olomouce je překrásná. Letošní podzim a zimu jsem věnovala Olomouci a putování po jeho překrásné hanácké krajině. Ráda bych Vás tam nyní vzala. Prostřednictvím galerie obrazů Vás přivedu až Na Okraj Olomouce.

Za nekončícími řádky polí se skrývají nebývalá tajemství. Zapomenutá místa uprostřed polí neúprosně zarůstají časem. Mizí. Některá místa přetrvávají, udávají identitu místu. Mnohá tajemství zanikají v nepřeberném množství vrstev, strácejí se v starých plánech. Mnohá nová místa však také spontánně vznikají. Udávají kraji nový výjimečný charakter. 

Když se nová moderní struktura objeví v kraji, vede tak zcela přirozený dialog se stávající krajinou. Někde na okraji mezi městem a volnou krajinou se nachází blíže nedefinované území, jež začíná a končí na periferii města. Starobylé a novodobé vrstvy se překrývají. Vedou spolu živý dialog. Dochází tak ke vzniku výjimečných míst, jež společně utváří nebývalou kulturní hodnotu periferní krajiny Olomouce.

Petr Čekal - Zakázané město

Ve svém semestrální projektu jsem se zaměřil na východní část Olomouce, která v budoucích letech projde výraznou změnou. Je zde naplánovaný východní úsek obchvatu a s ním i desítky hektarů výrobních ploch. Územní plán jako by nebral v potaz potenciál míst, která jsou kulturně nebo krajině významná. Cílem projektu je tento potenciál odhalit a nabídnout alternativní podobu východní části Olomouce.

Jedná se o místa, která jsou pozůstatkem historických plánů a v tom novém nenacházejí patřičné místo. Konkrétně: 2 kilometry dlouhý nezastavěný pás, který v území zbyl po původní trase obchvatu; hřbitov a pevnost v jejichž těsné blízkosti má vést plánovaný obchvat a sportoviště v obci Hodolany, které budou obchvatem odděleny od krajiny. 

Tato tři místa propojuji sítí cest a snažím se vytvořit prostředí, které bude sloužit lidem žijícím v území a ne pouze dopravě a průmyslu.

Vít Gregora a Barbora Kurková - Nová Morava pod Olomoucí

V rámci zimního semestru jsme se věnovali úpravám řeky Moravy a krajiny v jejím blízkém okolí. Cílem práce bylo dát prostor přirozeným fluviálním procesům a vytvoření přírodě i člověku přívětivějšího prostoru pro budoucí rozvoj. Současně jsme se snažili o větší zatažení přírody do města a napojení vesnic na jihu k řece, která je pro ně tak blízká. Desetikilometrový úsek na jihu Olomouce se tak stal hodnotným mokřadním biotopem dostupným rozmanité skupině živočichů i lidem ze širokého okolí.

Barbora Hnyková - Cihly

Proč pečujeme o památky? Jde nám o zachování nějaké hodnoty, významu, který mají pro své okolí. 

Památky nechráníme jen pro ně samotné, ani kvůli chránění jako takovému, ale pro kulturní hodnoty, jichž jsou nositeli a které jsou důležité pro člověka a společnost. Mohli bychom tedy říct, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí. Je proto na místě se ptát – jakým způsobem ho mohou ovlivňovat? A v čem spočívá ono zlepšení života? 

Tímto citátem z knihy Živá památka jsem se zabývala v souvislosti s fortovým okruhem okolo Olomouce. Část památek z tohoto úseku historie nějakým způsobem zanikla bezprostředně po zrušení pevnostního statutu města, některé byly poškozené později, například stavbou dálnice. Do dnešního dne stojí několik z těchto cihelných pevností v prostoru dnešní olomoucké periferie. Jeden z těch, které jsme při naší návštěvě míjeli, byl schovaný za plotem, neviditelný, nedostupný. Je chráněný jako kulturní památka, dává ale díky této izolaci svému okolí vůbec něco? Proč tuto stavbu konzervujeme mimo číkoliv dosah, bez toho, aby společnosti, která ji chrání, cokoliv dávala? Jiné památky stejného druhu byly navíc zanedbané a došlo k jejich poškození, přestože připomínaly stejný úsek dějin Olomouce. Záleží pak tedy komukoliv na osudu těchto staveb, mají doopravdy pro někoho význam? Nemohly by být přivedeny zpět do života jinak, pokud už ve stávající podobě samy žít nedokážou?

Ve svém krátkém animovaném filmu s nadsázkou zkoumám možnosti dekonstrukce onoho fortu schovaného za plotem. Tři štamgasti z místní hospody se rozhodnou, že pokud fort v jejich sousedství jako památka neslouží, mají právo si z něho vzít několik cihel a postavit si každý kdo co potřebuje doma na zahradě. Dříve se to tak dělalo, z pevnostních cihel starých bastionů a dalších fortů byly přece postaveny celé domy, čtvrtě. Následně vznikne malá hokejová hala, budova všeobecně užitečná. Historická hmota nachází jiné uplatnění a svojí transformací zároveň připomíná historický proces spontánní dekonstrukce, který se odehrál již o sto let dřív – odkaz minulosti tak bude pokračovat v jiné podobě dál.

Krištof Krebs - Putovníček (krajina ztracená)

Putovníček je malá kniha zamýšlená jako malý cestovní deník, který si hodíte do ledvinky, batohu, nebo kapsy a vyberete se spolu na prozkoumávání krás okolí Olomouce.

Putovníček nefunguje jako klasický průvodce ve stylu Lonely Planet, který nám prozradí, kde se jaká věc nachází a jak se k ní přesně dostaneme. Naopak systém putovníčku je založený na hře.

Záměrem je, aby lidé vyšli ze svých domovů a objevili krásu v procházení svého nejbližšího okolí a znovuobjevování všech věcí, které se v něm nachází.

Eduard Kušnír - Neředínská pevnost

Projekt Neředínska pevnosť sa zaoberá premenou územia v oblasti Neředínského horizontu. Riešené územie sa nachádza na západnom okraji mesta Olomouc, v mestskej časti Neředín. Územie môžeme charakterizovať ako neformálnu prírodnú plochu alebo tzv. mestskú divočinu. Miesto bývalého vojenského cvičiska za posledných 20 rokov postupne zarástlo vegetáciou – zdivočelo. V kontexte mesta a širšieho okolia tvorí oblasť Neředína napriek jej neformálnosti významný prírodný prvok. 

Mojím projektom reagujem na aktuálne zámery miesto radikálne developovať a vytváram protinávrh k spornej územnej štúdii, ktorá počíta so zastavením územia prevažne rodinnými domami. Primárnou motiváciou bolo zachovať podobu mestskej divočiny. Zástavba územia je ideovo založená na inverzii obrannej pevnosti ako takej. Mením archetypálne vnímanie pevnosti a obraciam ju proti mestu, tak aby chránila novo vzniknutú prírodu. Navrhovaná zástavba – pevnosť, sa sústreďuje po okraji územia, pričom nie je plnou hradbou, ale je navrhnutá ako polopriepustná membrána, cez ktorú môže príroda vstupovať do mesta. 

Neformálnu atmosféru mestskej divočiny sa snažím čo najviac zachovať. Avšak počítam s tým, že v bezprostrednej blízkosti navrhovanej zástavby, sa príroda bude postupne kultivovať. Vzniká tak plynulý gradient zdivočenia. Na túto premenu prostredia reaguje aj sieť nových cestičiek, ktoré smerom do divočiny rednú a strácajú sa. V epicentre divočiny tak vzniká miesto, ktoré umožňuje chovať sa neformálne, priestor bez zaužívaných pravidiel - miesto úniku. 

Jakub Slamka - Po stopách ztracených fortů

Olomoucká táborová pevnost je světovým unikátem a skrytým potenciálem města Olomouc. Její sílu vnímám v komplexnosti tohoto systému a v hodnotě historické stopy, kterou po sobě zanechala. Tato stopa se však postupně ztrácí a mizí jak z povědomí běžných lidí, tak z povědomí těch, co tvoří město. Město pevnosti ignoruje, odřezává dálnicemi, nechává je zmizet v divokém porostu. Místa, kde stály zemní pevnůstky jsou buď zoraná a předurčená k zapomenutí, nebo jsou protnutá dálnicí, nebo zastavěná. V projektu navrhuji cyklostezku, která propojí všechny Olomoucké pevnosti a tím připomene důležitost míst v kontextu celého systému. V druhé fázi se snažím analyzovat ztracené pevnůstky a připomenout jejich půdorysnou stopu formou přírodní úpravy, která toto místo uchrání jak před rozšiřujícím se městem, tak před úplným zapomněním.

Camilo Soto Velez - Olomouc on the Map

The project aims to make the fortresses visible and redefine their meaning by reversing the concept of defense. Therefore, the proposal emphasizes the reinterpretation of the outlying fortresses as elements of introspection (visualizing the interior - the city), considering their value as viewpoints and potential vantage points of Olomouc.

The project primarily focuses on the landscape and collective imaginary of Olomouc. The analysis reinforces Olomouc’s relationship with its forts, both in a historical-defensive context and a landscape context. Additionally, another variable is introduced, the axial, determined by three factors: typology and axes of the forts, their visual openness, and surrounding vegetation.

Together, these factors result in a specific mapping of the city of Olomouc. By conducting visual and axial mapping of the forts, certain convergent points are identified in the historic center where the Cathedral of Saint Wenceslaus serves as the catalyzing object of this phenomenon perceived as a potential vantage point for the forts, recognizing this relationship bilaterally and creating a visual symbiosis.

The design is linked to the existing historical complex with the aim of creating a vertical journey that promotes the recognition of the forts, culminating at the top of the cathedral tower with a direct view of the peripheral forts.

Balázs Moscelini - Remnant Loop

Mariia Khositashvili

Albert Machek

Architektonické řešení výstavy

Petr Čekal

Eduard Kušnír

Téma pro studenty 1. ročníku

Proměny bydlení

Co ovlivňuje současnou podoby našeho bydlení a jeho proměny v průběhu historie, zejména ve 20. a 21. století? V čem všem je možné bydlet? Jaký potenciál mají přestavby a znovuvyužívání domů. V semestru se budeme věnovat tématu bydlení formou čtyř úloh.

1/ Co se děje na okraji Olomouce, periferie versus krajina, terénní průzkum Olomouce

2/ Proměna

Vyberte si prázdný/nevyužitý dům, který sloužil jinému účelu, než je bydlení a navrhněte jeho proměnu a to primárně na bydlení. Vytvořte scénář/manifest pro opětovné využití domu. Dům je možné vybírat i v Olomouci, kde bude probíhat workshop na začátku semestru a lze navázat na terénní průzkum z prvního úkolu.

3/ Elementární bydlení – chytré koncepty pro levné, úsporné bydlení

Navrhněte minimální byt, malý dům nebo chatu. Než začnete navrhovat, vymyslete pro koho bude. Fiktivní nebo reálná osoba (postava) či bytost bude mít svoji práci, zájmy a koníčky. Promyslete, co bude její domov obsahovat a najděte pro něj nejlepší místo. Vystihněte potřeby, sestavte zadání. Nenavrhujte na zelené louce, využijte zdánlivě neužitečná, odpadní místa. Pracujte v modelech.

4/ Bydlení v centru Prahy

Navrhněte obytný dům s hybridní typologií: bydlení a veřejná funkce, kultura, vzdělávání, zábava. V čem bude spočívat vámi navržená alternativa k současným podobám bydlení (financování, konstrukce, materiály,…)? Jak lze chytře využít specifika parcely? Práce v modelu.

- - -

Jonáš Pechar

1/ ZIN - Ruchšum

Obrazo-textově znázorněný fyzický přechod mezi městem a periferií. Město, které řve, duní, hraje na své 8válcové a 2nohé instrumenty – Ruch. Přechod do periferie, která, někde na hraně města a krajiny, jakoby jen zrnitě šuměla.

2/ Proměna - Vertikální klášter ve větrné turbíně

Jako nevyužívanou budovu jsem zvolil tubus od větrné turbíny.

Vytvořil jsem jakýsi absurdní příběh, kde rotor větrné turbíny urval příliš silný vítr. Prázdný tubus cca. 8-6 metrů v průměru, se tak otevře novým možnostem využití. Nastěhuje se tam nomádský řád mnichů, který ho obydlí jakýmsi svatým squatem. Celá budova je orientovaná vertikálně, a tak se i pohyb mnichů odehrává vertikálně – po žebřících. Mniši stoupají přes patra různých zázemí, přes svoje lože až do 30 metrů vysoké kaple úplně nahoře. Ta je nahoře přímo otevřená do širé oblohy. Vzniká jasný kontrast mezi sakrálem a industriálem. Bílý čistý vertikální tubus z venku reprezentuje myšlenku kláštera tak jasně, jakoby kdyby ten rotor nahoře byla od začátku jen nějaká divná předehra.

3/ Elementárn bydlení - Bydlení na míru, hacker

Bydlení pro 1 osobu na míru. Jako tu osobu jsem si sice vydefinoval hackera, resp. romantickou představu hackera jako moderního mága alchymistu, zavřeného ve své temné věži (sklepě), ale v úkolu jsem se pak vydal mírně jinou cestou, resp. více cestami – celý úkol jsem pojal spíš jako experiment a hledání. Nastavil jsem si jakýsi ocelový skelet – kterým se dají vyplnit mini proluky ve městě a hrál jsem si s tím, co všechno by mohl obsahovat. Výstupem je jakási koláž bydlení pro hackera s výjezdnou částí pracovny.

4/ Bydlení V Jámě - Block blok

Hybridní bytovka na malé, temné, nepravidelné parcele V Jámě.

Na Parcela cca 9x15 m jsem vložil 2 před-objekty – rigidní tvrdý kámen a subtilní železnou konstrukci/rozhlednu. Kámen jsem pak dál dělil na krychle cca 2800x2800 mm. Ty jsem rozdělil na 2 části. Z jedné je složená samotná bytovka a druhá je jakoby roztříštěná po parcele – naplňuje funkci hybridní typologie. Střecha je otevřená a je na ní z právě vyštěpených krychlí poskládaná pivní zahrada. Dole parter plně průchozí. Z vyštěpených bloků jdou dole poskládat variace. Je zde naplánováno pár velkých záhonů s vysokou trávou. Bloky mají možnost se klidně sunout dál do ulic města. Vyštěpené bloky se mužou stát jakýmsi mega-mobiliářem.

Subtilní železná konstrukce je vsazena jako jakýsi klín mezi bytovku a zed. Řeší v sobě tenzi parcely(která vzniká její nepravidelností), schody, výtah. Slouží jednak jako přístup k bytům ale i na veřejnou střechu. pak pokračuje dál a mění se v rozhlednu – možná trochu cimrmanovsky rozhledna v jámě.

Ondřej Sliš

1/ ZIN - Periferie

Ve společném zinu prozkoumáváme periferii Olomouce. Jako na každém předměstí narážíme na pestrost, kterou můžou ta nejnavštěvovanější centra jen závidět.

Opečované zahrádky a zpustlé forty, děrované asfaltky i pěšinky mezi keři, grafitti, pejskaři a střepy rozbité flašky u zastávky.

Díváme se na takové předměstí a svoje pohledy předkládáme. Formu volíme odpovídající – zaujímáme postoje podobně střapaté, jak se na takové předměstí sluší. 

2/ Proměna

Zadání úkolu znělo zhruba takto: vyberte prázdný dům, který nesloužil k bydlení, a navrhněte proměnu, která by právě takové využití umožnila. K úkolu jsem přistoupil jako k fiktivnímu zápisu z památkářských archivů, které mapují neuskutečněné proměny staré telegrafní ústředny na Žižkově.

3/ Elementárn bydlení

V úkolu Elementární bydlení jsme se měli zaměřit na fiktivní či reálnou osobu, pro kterou navrhneme minimální byt. Reálnou – a zároveň fantastickou – osobou, pro níž moje bydlení vzniklo, je pan správce fotbalového hřiště při ZŠ Botičská Pavel Sejkora. Čas strávený na tomto hřišti patří k nejsvětlejším okamžikům každého týdne, a proto jsem přilnul i ke svéráznému, příkrému panu správci. Jeho bydlící potřeby jsem se snažil naplnit ve světle jeho měnících se priorit. 

4/ Bydlení V Jámě

Poslední úkol se zabývá návrhem obytného domu s hybridní typologií: sloužit by měl zároveň i veřejné funkci.

Místo pro tuto stavbu je dané: je jím úzká proluka v ulici V Jámě. Tato parcela v centru Prahy má podivuhodné vlastnosti: nepravidelný, úzký tvar s minimem přirozeného světla. Ve svojí práci jsem se v takových podmínkách pokusil navrhnout obecní bydlení, které zároveň otevírá přilehlý dvorek a parkoviště veřejnému využití.

Auður Eygló

2/ Transformation - Cement factory

In Reykjavík, there is a unique cement factory that has been empty for years. The factory offers beautiful views over the ocean and the mountains. The top floor has been redesigned as a family apartment with a rooftop garden and beautiful views.

3/ Elementary housing - Parkour

In the entrance of the technical building at UMPRUM, there is an intriguing structure that caught my attention. Recognizing its potential for parkour enthusiasts, I embarked on a project to convert it into a unique housing space.The transformed structure now serves as a specialized residence tailored for someone passionate about parkour, offering an unconventional and exciting living space.

Arngrímur Gíslason

2/ Transformation - Powershift

Transformed the once used power station located near the Hlavní nádraží trainstation into small apartments for people that have no permanent place to live.

3/ Elementary housing - Stone

A small economical house designed for a painter as a residence and studio in Reykjavík.

4/ Living in the center of Prague - Include

The idea behind this building is how private and communal spaces can function together as one. A cafe and small theater for experimental works on the ground floor and apartments on the upper floors. How can these two elements be intertwined so they function together and what can the building’s typology do to encourage the residents and make them feel included.