Centrum doktorských studií
Výstava
dnes
Výstava Hold Your Keys Tight
23. 10. 2026 - 10. 1. 2027
vernisáž 22. 10.
MeetFactory, Galerie Kostka, Ke Sklárně 3213/15, Praha 5
Projekce v rámci PAF New York 2026
25. 10. 2026
Czech Center New York, 321 E 73rd Street, New York, USA
Projekce a performance v rámci PAF New York 2026: Bestiary of Darkness
2. 11. 2026
Pioneer Works, 159 Pioneer Str., Brooklyn, New York, USA
Posluchačka doktorského studia na UMPRUM Valentýna Janů představuje tvorbu navazující na svou disertační práci hned na několika místech. Od října do konce roku probíhá v Meetfactory Praha její výstava Hold Your Keys Tight. Ústředním prvkem instalace je film inspirovaný cestami žen domů po setmění. Ten bude mimo jiné k vidění i v rámci festivalu PAF New York 2026 a doplní jej autorčina performance.
Výstava Hold Your Keys Tight představuje Valentýnu Janů jako autorku, která dlouhodobě zkoumá, jakými gesty, rytmy a postoji si ženy a queer lidé vytváří viditelnost ve veřejném prostoru, a která tuto otázku nyní přenáší do nočního města, tedy do prostředí, v němž se zranitelnost a svoboda těla prolínají nejzřetelněji.
Název výstavy odkazuje k nenápadnému, ale přesto všeobecně srozumitelnému gestu klíčů sevřených mezi prsty, k tiché strategii sebeobrany, kterou si mnohé ženy osvojují cestou domů po setmění a která zároveň připomíná, že samozřejmost nočního pohybu nebyla nikdy rozdělena rovným dílem. Ústředním prvkem instalace je hybridní film, jehož námět se zrodil během autorčiny rezidence v newyorském Pioneer Works, scénář následně vznikal na rezidenci LaunchPad ve Francii a natáčení proběhlo v roce 2026 během rezidence v ISCP v New Yorku. Jeho hlavní postavou je stylizovaná hrdinka čerpající z noirové estetiky i z archetypu superhrdinky, která si však namísto role femme fatale, definované fascinací mužského pohledu (male gaze), určuje vlastní svébytnost. Ztvárňuje ji střídavě několik performerek, a Keywoman se tak místo portrétu jedné ženy stává zrcadlem kolektivní zkušenosti. Její cesta vede bytem, ulicemi nočního New Yorku i abstraktní tmou studia, a v jejím pohybu se kriticky přepisují historické figury flâneura a nightwalkera, pro něž byla svoboda toulat se městem samozřejmostí, ale pouze z mužské perspektivy.
Film propojuje dokumentární texturu s choreograficky stylizovanými sekvencemi, které vycházejí z autorčina doktorského výzkumu subkulturních performativních žánrů, jako jsou drag, burleska, či ballroomová scéna, z níž vzešel vogueing, chápaných zde jako emancipační strategie, jimiž marginalizované komunity proměňují strach v prostor autonomie a vzájemné péče. V pasážích, kdy obraz mizí ve tmě, přebírá orientační roli zvuk: hlas, dech, rytmus kroků, šum města, výpovědi o nočních cestách a originální beaty Johannese Tröstlera, který všechny tyto vrstvy skládá do prostorového vícekanálového mixu. V Galerii Kostka je film zasazen do scénografie, která odkazuje k charakteru noční ulice, v níž se temnota stává samotným instalačním médiem. Tma zde vystupuje ve své fyzické, symbolické i psychologické podobě – jako bezprostřední tělesný prožitek noci, jako metafora osobních i společenských krizí a jako prostor, kam byla ženská zkušenost historicky odsouvána.
