11. 3. 2026 od 18 hodin
Chemistry Gallery, Hala 40 – Holešovická tržnice, Praha 7
Studentka Ateliéru volného umění I Anna Solianyk a absolventka Ateliéru volného umění IV Darja Lukjanenko přispějí k doprovodnému programu výstavy „Kolektivní paměť je vše, co si nepamatuji: Vzpomínky, které nejsou naše“ performancí „ So they said.“ Performance ukrajinských umělkyň Darji Lukjanenko a Anny Solianyk se zaměřují na sdílenou minulost, způsoby aktivace kolektivní paměti a ženské archetypy v tradičních představách ukrajinských zemědělských komunit.
Yevshan Zillya je performativní archeologická série Darji Lukjanenko zkoumající sdílenou minulost nomádů a možné způsoby aktivace kolektivní paměti. Inspirací jí byla legenda ze staroukrajinské historiografie o dítěti poloveckého chána, které bylo odloučeno od své rodiny a vychováno v Kyjevě, až zapomnělo na svůj původ. Ani zvuk polovecké písně, ani mateřský jazyk mu jeho kořeny nepřipomněly. Teprve když ucítil vůni mytické byliny zvané Yevshan Zillya, jeho paměť se navrátila. Pro Ukrajince tato legenda představuje naději na obnovení ztraceného dědictví po staletích útlaku a válek.
Krev a jed kapaly na chléb, který „sténal jako člověk“, neboť je posvátný, projekt zkoumá ženské archetypy v tradiční ukrajinské kultuře: šamanku, čarodějnici, porodní bábu, věštkyni, léčitelku. Anna Solianyk ve své praxi dokumentuje a rekonstruuje tyto vrstvy identity na základě rodinných příběhů, vzpomínek a rituálů. Performance se zaměřuje na živé, ač marginalizované vrstvy dědictví, které přežily navzdory industrializaci a rusifikaci. Tyto postavy se proměňují spolu s námi a utvářejí nové vize ženskosti, síly a vědění.
Darja Lukjanenko (1994, Dnipro, Ukrajina) je interdisciplinární umělkyně pracující s textem, performancí a zahradničením. Ve své praxi se zabývá postkoloniálním stavem regionů poznamenaných sovětským imperialismem se zaměřením na Ukrajinu, stejně jako tématy migrace, identity a kolektivní paměti. Její tvorba vychází z výzkumu, post-uměleckých strategií a metod založených na empatii.
Anna Solianyk se ve své práci se zaměřuje na propojení osobní a kolektivní paměti, čerpá inspiraci z rodinné historie, tradic a rituálů. Jejich zkoumáním nastiňuje, jak tyto prvky přetrvávají, proměňují se a reagují na současné výzvy v dnešním kontextu. Její tvorba často propojuje různá média – instalací, video a performance. Skrze svou práci otevírá otázky identity a vztahu mezi minulostí a přítomností.
Performance jsou pořádány jako doprovodný program výstavy Kolektivní paměť je vše, co si nepamatuji: Vzpomínky, které nejsou naše, konající se od 6. března do 5. dubna 2026 v galerii H40 v Holešovické tržnici v prostoru The Chemistry Gallery.
